STEM/MARK + město Brno: Plánování dopravy pomocí výzkumu
Brno řeší novou podzemní dráhu. S jejím plánováním pomáhají data z průzkumu
Výzkum dopravního chování obyvatel města Brna a jeho okolí. Se zrychlením a zjednodušením dopravy po Brně by měla pomoct plánovaná podzemní dráha.
Se zrychlením a zjednodušením dopravy po Brně by měla pomoct plánovaná podzemní dráha. Dříve než se však město pustí do náročné a nákladné dopravní stavby, mělo by mít důkladně zdokumentovaný způsob, jakým se lidé v jeho ulicích pohybují. Proto Kancelář architekta města Brna oslovila agenturu STEM/MARK.
Na výzkumném vzorku 2500 domácností zjišťovali specialisté výzkumu, jak obyvatelé brněnské metropolitní oblasti cestují, kolik času tráví dopravou či kam obvykle míří. „Vybraní respondenti ve výzkumu vyplnili cestovní deníky za tři rozhodné dny, ve kterých jsme sledovali počet a cílové místo cest, čas na cestě, vzdálenost a použitý dopravní prostředek,“ popisuje oblastní zástupce STEM/MARK Martina Klašková.
Data zahrnují běžný pracovní den i víkend a sledují tak proměnu chování v týdnu. Kromě cestování pomocí automobilu či tramvaje zahrnula agentura do výzkumu také chůzi, která tvoří nejčastější způsob dopravy, a to zejména pro krátké pochůzky. Nejmladším osloveným respondentům bylo v době průzkumu 6 let. Město tak může lépe zmapovat cesty do školy či na hřiště nebo porovnat data mezi generacemi Brňanů.
„Průzkum dopravního chování obyvatel brněnské metropolitní oblasti jsme nechali realizovat, abychom lépe pochopili každodenní mobilitu osob a jejich chování v tomto prostoru,“ vysvětluje Jiří Malý z Kanceláře architekta města Brna. Průzkum podle něj pomáhá zpřesnit informace o chování lidí ve městě či lépe určit jeho motivaci. Data se pak interpretují v závislosti na sociodemografické situaci.
„Hlavním výstupem pro našeho zadavatele jsou podrobná data o 25 tisících uskutečněných cestách, včetně jejich GPS lokalizace,“ upřesňuje Martina Klašková. Z průzkumu například vyplynulo, že průměrná doba jedné cesty trvá 29 minut nebo že chůzi volí lidé ve více než třetině případů. „V dnešní době se pracuje také s dalšími zdroji dat, například se sčítači aut, údaji o počtu cestujících v MHD nebo s daty mobilních operátorů,“ upozorňuje Klašková.
„Výsledky průzkumu nyní vstupují do procesu dopravního modelování, který prověřuje efektivitu jednotlivých variant tras brněnské podzemní dráhy,“ dodává Jiří Malý. Zda v Brně vyroste nová linka tramvaje, metro či vlak a kudy povede, zatím není jasné. Konkrétní možnosti teď na základně dat z výzkumu agentury STEM/MARK prověřuje studie proveditelnosti. Jisté však je, že nová podzemní dráha ulehčí dopravě v celém městě.
